Nastává zrychlení s počátkem dvacátého století, první světová válka a sprint v podobě druhé světové války a pak. A pak je často konec. Novodobé dějiny se proberou víceméně okrajově a výsledek je takový, že lidé často ani netuší, kdy k nám zavítala bratrská pomoc. Krásně to bylo vidět nedávno, kdy uplynulo 70 let od doby, kdy komunisté provedli převrat a započali čtyřicetiletou destrukci našeho státu. Když skoro komukoliv položíte otázku, co se stalo 25. února 1948 nebo co si představují pod pojmem „vítězný únor“, málokdo bude znát odpověď. A už vůbec po lidech nechtějte, aby věděli aspoň rámcově, jak se to stalo a proč.
Dějepis mě ve škole bavil. Obzvláště starověk a antika. Jenže když neznáme naše soudobé dějiny, když nám události dvacátého století nic neříkají, není to moc platné. Učitelé často říkají, že na to není čas a já nemám velkou iluzi o tom, že by v našich podmínkách šlo lehce předělat osnovy tak, aby na to bylo času dost,a už vůbec nemám iluzi o tom, že by se učitelský sbor ochotně začal věnovat nové látce. Ovšem, čest výjimkám. Ve školství se naštěstí najde nemálo učitelů a učitelek, kteří s tímto tématem pracují, a to je jen dobře. Právě znalost naší aktuální historie je dle mého velmi důležitá. Nemělo by se stávat, že žáci nevědí, kdy vzniklo Československo, kdy proběhl komunistický převrat, kdy došlo k obsazení republiky nacistickým Německem, jaký dopad měl světová hospodářská krize na československou politiku a hospodářství, kdy a jak proběhla měnová reforma v padesátých letech nebo co se stalo 21. srpna 1968 a klidně to může pokračovat i osmdesátými a devadesátými roky.
A protože změna osnov asi nepřichází v úvahu, jedna varianta by tu byla. Ministryně obrany v demisi, paní Karla Šlechtová, nedávno navrhla zavedení výchovy k vlastenectví a obraně státu. V současné době žákům historii připomínají lidé, kteří přežili nacistické koncentrační tábory, komunistické nebo i sovětské lágry. Lidé, kteří tu dobu prožili (a měli to štěstí, že přežili) a svůj volný čas věnují debatám s žáky na školách. Jenže těchto lidí ubývá a někdo bude muset tuto linii nahradit. Učitelů, kteří si na to čas najít chtějí, však nebude tolik a stav se nezlepší ze dne na den. A pokud nebudou základní osnovy výuky, pak můžeme čekat, že někteří učitelé budou čerpat informace z dezinformačních webů, což se děje bohužel už dnes.
V současné době máme vládu v demisi a těžko očekávat, že se stav ve výuce k tomuto tématu zlepší v horizontu měsíců. Ač jsem optimistou, v tomto jsem velmi pesimistický a zlepšení nečekám. Aspoň ne za současného rozložení politických stran, kdy vládu budou možná podporovat i komunisté. Bude to běh na velmi dlouho trať. V podstatě maratonská záležitost. Nebo spíš ultramaraton. Každopádně máme na vybranou jen dvě věci. Buďto budou děti znát naše dějiny a poučí se z nich nebo si je zopakují. A že to opáčko nebude příjemné, jsem si naprosto jistý.
